Jsem váš Mistr a Pán, a stejně jako mě mé apoštoly nazývali Mistrem, tak jsem — a také jsem vaší! Jsem váš Mistr, ale také největší milovník, přesahující jakéhokoli člověka, i nad každé divné představy. Boží Láska je nezměřitelná, a proto byl schopen snést největí utrpení bez stížnosti, bez odporu — ani reflexního — což je pro žádnou bytost nepředstavitelné.
Tělo se vzhledem k velkému utrpení odvracuje; tělo nemůže než vykřiknout; to je neovládatelný reflex. Ale Moje Láska byla taková, že vše ovládal. Miloval nad každé míru a, plněný Ním, láskou, Bohem, který je Láska, snášel všechno, přijímal všechno, protože ten jeden i ti, kteří mě donutili utrpět, byli také oni, pro které jsem se Bohu nabídl, ty, kterých miloval a za něž jsem se nabídl. Ti Římané, kteří mě bičovali a probodli, to nevěděli; udělali to na rozkaz, a s srdci ztvrdlejšími dlouhou praxí, nebyli nikým smilněni; bylo to jejich práce, a proto do toho nevkládali žádné cítění; dělali to bez jakéhokoli váhání nebo soucitu.
Snášel jsem jejich slepotu a neuvědomělost za ně i pro všechny lidi všech dob, osobně každého jednoho, milující je jednotlivě, od prvního až po posledního, nesoucí je všichni a každý v mých božských Láskách. Tato přetečná láska naplnila mé Srdce hojně, a to bylo další utrpení uvalené na moje Sváté Srdce, které již přetekalo.
Je pravda, že někdy sténal jsem, ale to byl téměř více z přesyčení Lásky, ukřižované blasfemiími a urážkami mých tvorů, než z nesnesitelné krutosti uvalené na mě. Mé fyzické utrpení bylo úplné, a mé morální utrpení ještě víc. Byl jsem ponižen, odmítnut, pokořen, dokonce i pliván na mnou těmi, kteří se prohlásili za mé nepřátele bez důvodu a z čisté zloby, zatímco já byl skutečně jen jejich Přátel — co oni neviděli, nedokázali si představit ani tušit.
A umíral jsem pro ně, dával jsem se jim, vydal jsem se do rukou jejich svobodně a dobrovolně, dokonce i otevřeně, ale nic co mohla udělat mě nepohnulo. Zatvrdil je v jejich zlu; démoni je přesvědčili o mé rivalitě vůči nim, a já měl být vymazán takovými mučenímmi, že bych se již nikdy nevznesl.
Ale neznali svého Boha; omylili ho, a jejich porážka byla také jejich záchranou, kdyby byli ochotni přehodnotit svůj špatný soud a své vlastní lži. Ale tak nebylo, a i dnes mě pronásledují svou nenávistí a horkostí, až budou poraženi mou Láskou, která nikdy nekolísne, jejich potomci — poháněni touto božskou trvalostí v tom, že se nikdy nevzdává sám sebe, neboť dokonalá Láska nemůže jinak činit — vrátí(1) stydlivě ale radostně k Jahve, který je nikdy neopustil.
Láska je a bude vždy vítězitelná: „Protož Bůh jej velmi povýšil a daroval mu jméno, které je nad každé jméno, aby se před jménem JEŽÍŠE klanělo všechna kolena na nebi i na zemi i v podzemí, a aby vyznávala každá jazyk, že Ježíš Kristus je Pán, k chvále Boha Otce.“ (Fil 2:9–11).
A já, Pán Ježíš, kterého ukřižovali, vezmu je do svého Svatého Srdce a těm, kteří se obrátí, řeknu: „Přijďte, vy požehnaní Otcem mým; přijděte ke mně, který jsem vás miloval navzdory vaší zlosti a hoře; přijďte, jste moji, byli jste stále moi, neboť mé Srdce nezná pomstu; čekalo na vás, a nyní jste tu, návratní a vždy vítející.“
Moji děti, všichni moji děti, je místo pro každého ve mém Srdci plném lásky; nikdo tam není zbytečný; všichni jste doma u mě.
Miluji vás; řekl jsem to vám a můj jazyk je bez zloby; je vždy jednoznačný. Chci všechny ve svém Království, a jediní, kteří tam nebude, jsou ti, kdo vlastní vůlí, ale ne mou, nechtějí být tam a tvrdohlavě odmítli.
Moji děti, buďte šťastní; zvítězil jsem v bitvě proti Zlu; Lucifer prohrál; přijděte, není již čas na váhání; přijděte, přijděte!
Miluji vás a požehnávám vás ve jméně Otce, Syna a Ducha Svatého †. Amen.
Váš Pán a váš Bůh
(1) List svatého Pavla Římanům, kapitola 11: zbytek Izraele, jeho budoucí obnova a obrácení.
Zdroj: ➥ SrBeghe.blog